99,9%

New York Blog. New York je velké, špinavé, luxusní město, kde potkáte nejrozmanitější vzorek lidí na celém světě. New Yorčani jsou velmi přítelští, vzdělaní a sebevědomí lidé.

Právě sedím na letišti JFK a píšu poslední post z New Yorku. Za chvíli nasedám na letadlo směr Praha. Není tu wifi, takže to odešlu asi až z ČR.

Poslední den v New Yorku byl spíš takový nostalgický. Je mi líto, že musím odjet. 6 dní je málo na New Jersey i New York. Na samotný New York by to možná i stačilo. Zase jsem ale rád, že jsem stihl úplně všechno, co jsem chtěl vidět a bylo toho dost.

Ráno jsem vstal. Moc jsem se nevyspal, protože Tina v noci zapla klimatizaci a já se ráno probudil trochu zmrzlej.:) Tina už byla pryč, tak jsem vylezl ven pro nějaké jídlo. Koupil jsem si čokoládovou a třešňovou muffinu a v blízké mexické restauraci El Burito jsem si koupil takový šejk jménem Horchata (horčáta). Fakt se musím těm názvům smát, ale chutnalo to skvěle. Myslím, že to vyrábějí z mléka, rýže, skořice a je to sladké a studené.

Pojedl jsem a vydal se na Manhattan. Chtěl jsem navštívit ještě jednu movie lokaci z filmu „I am Legend“ a podívat se do finančního centra. Vystoupil jsem na Union Square a vydal se pěšky směrem na jih. Došel jsem až k Brooklinskému mostu. Šel jsem kousek na něj, udělal pár fotek. Málem mě sejmulo kolo.

Šel jsem dál na jih a došel až ke Ground Zero, kde stála dvojčata. Čile se tam staví, ale v okolí panuje taková ponurá atmosféra. Je tam hodně security opatření, takže když jsem vylezl na zeď, abych měl lepší rozhled, hned se ozvala píšťalka nějakého strážce zákona. Bylo tam hodně policistů.

Třeba na Penn Station jich tolik není (přitom je to k útoku vhodnější místo). Je to hlavní dopravní uzel, spousta lidí, malý prostor a kdyby se něco stalo, nikdo se nedostane do práce. Složila by se i tak chabá ekonomika USA. Když jsem první den na Penn Station přijel, nemohl jsem si tam nikde zavřít do skříňky svůj wheely-bag a musel s ním jezdit po Times Square. Je to kvůli security. Nejsou tam žádné skříňky, aby si tam lidi nezamykali bomby.

Šel jsem dál na Wall Street a k Americké burze, Národní bance a viděl jsem i Rockefellerovo finanční centrum. Měl jsem doteď celkem dobrou náladu, ale ta oblast je taková depresivní. Velké budovy, málo lidí, špína, spousta policistů. Z toho místa finančnín krize přímo čišela. Když jsem mluvil s Brittem (ten co měl tu stand-up show na Broadwayi) o akciích. Je totiž broker na Manhattnu. Říkal prodat, prodat a měl pravdu, zas je to v pytli:)

Z Wall Streetu jsem se vydal k Staten Island Ferry, což je trajekt, který vás dopraví na nedaleký ostrov Staten Island a po cestě je pěkně vidět Socha svobody. Jízda byla fajn, přijemně foukalo. Na Staten Islandu ovšem nic nebylo, tak jsem jel zpátky.

Šel jsem na metro, ale to nějak podezřele dlouho nejelo. Pak v rozhlase zahlásili, že metro C ani nepojede a ať pasažéři jdou na jinou linku. Všichni Američani však zůstali cool, nikam nešli a dál poslouchali své iPody. Vzal jsem si tedy taxík a zajel na Washington Square. Je tam takový velký oblouk a park.

Když jsem se vrátil na hostel. Nikde nikdo nebyl. Na stole ležel dopis pro Christiana a Daniella od nějaké holky, co tam byla ubytovaná. Tak jsem jim ho připnul k těm ostatním na ledničce. Měl jsem hlad, tak jsem šel do El Burito. Hot Tamale zase neměli, tak jsem si dal jejich speciální Tacos menu.

Když jsem se vrátil zpátky, byli tam všichni plus nějací dva kluci Německa. Nepamatuju si už jejich jména, tak jsou to třeba Udo a Uwe. Moc nemluvili a když ano, měli strašně srandovní německý přízvuk. S Uwem jsem si 20 minut povídal o cestování. Udo mi zas říkal, že je architekt. Pak jsme si všichni, povídali o blbostech. Všichni měli jako mateřský jazyk angličtinu, kromě Uda a Uweho (ti se moc nebavili), takže vždy, když jsem mluvil, ostatní čekali, než se vymáčknu. Byla legrace pozorovat to napjetí v jejich očích. Pouštěli jsme si videa z Youtube. Pustil jsem jim reklamu na Not giving a fuck od Johna Lajoiho. Nikdo ho neznal, ani Tina – nověpříchozí Kanaďanka.

Pak přišla Rose. Vlastně se jmenuje Mary, ale já nevím, proč jsem si ji zapamatoval takto. Řekla hello Czech Republic. Pak došel Christian a šli jsme do baru naproti. Tam to nebylo moc cool, tak jsme šli do dalšího a pak do Irské hospůdky. Super večer.

7.den – Odlet
Ráno jsem se vzbudil a šel si dát na Badford street Croasant s dvěma džusy. Chtěl jsem si dát Horchatu, ale měl jsem nějak okno a nemohl najít El Burito. Bylo mi z těch džusů pěkně špatně.

Ještě před odletem jsem si chtěl na páté avenue koupit tričko Abercrombie & Hitch. V New Yorku to tu strašně letí. Nemohl jsem uvěřit svým očím. Před obchodem byla fronta, dva modelové vpouštěli dovnitř. Neuvěřitelné, jak tato firma dokáže vytvořit opar exkluzivity. Už dvakrát jsem tam byl a zavřeli mi před nosem… a teď fronta. Uvnitř narváno. Jejich marketingová strategie je geniální. V obchodě voní nějaká voňavka. Místo umělohmotných figurín tam stojí modelové a modelky, kteří vás umějí navíc i obsloužit. Sebrat modelky a udělat z nich v době krize, když je málo módních přehlídek, prodavačky, je prostě smart.

Letadlo zrovna čeká na runwayi, za chvíli mi přijdou zaklapnout noťas.

Vrátil jsem se do Brooklinu do hostelu, zabalil si, sprcha a šup na JFK. Po cestě se ke mně připojil jeden Polák, když jsem se ptal na cestu. Asi tak 50 let. Měl se mnou společnou celou cestu a vykládal mi a tom, jak je v New Yorku 25 let a jak by se možná už vrátil do Polska. Měl strašnou haldu kufrů.

V aitrainu se odemě odpojil, byl jsem rád, že je pryč, protože jsem neměl úplně náladu se s nikým bavit a raději jsem byl „sad“, že musím domů.

Moc se mi líbí Americká přívětivost. Každý rád pomůže, ukáže i zavede. Pořád jsem se vyptával na cestu. Nejlepší je, když jim pak poděkujete, tak řeknou „Welcome to America“:)

Bylo to tu prostě super. New York je místo, kde je všechno. Dá se sem cestovat jako skupina i sám, nuda není nikdy. Musím poděkovat především Davidovi a Katce. Ti mi ukázali pravou Ameriku – velká auta, velké dálnice, krásné domy a moře. New York Amerika moc není. New York je něco extra. Velký, přátelský a rozmanitý, ale jiný, jak zbytek USA. Určitě stojí zato ho navštívit. Teď mě čeká Paříž, chcete se někdo přidat?:)



Pátek, Srpen 21st, 2009, 11.24 v kategorii New York


7 komentářů k “6. den a odlet”

  1. Ty modelky tam jsou i mimo krizi. Dokonce to prý děaljí tak, že před obchodem stojí modelky a modelové s jejich hadrama a občas se kolem nich utvoří kolečko lidí – budí pak dojem těch cool lidí. Ty si řekneš, že je to kvůli oblečení a jdeš k nim nakoupit…

    BigLebowski

  2. Na kdy plánuješ paříž ? A co zopakovat newyork ? Možná bych se přidal :)

    Marek

  3. Ty hele Marku, Pariz, to jsem jen tak placl, v podstate jsem otevrenej treba i nejake silene ceste do Asie:) Proste je to jedno. Je to jen o penezich a casu.

    Vašek

  4. Moc pekny blog. Chystam vylet do NY tak jsi me dost dobre naladil. Jen bych se chtel zeptat na ty taxiky. Opravdu jsou tam tak levne (jen o neco drazsi nez metro), ze se vyplati je pouzit misto metra? Vazne metrem jezdi jen cernosi?

    kvetak

  5. Taxiky vyjdou levneji, kdyz vas v nem jede vic. Pokud pojedes sam, tak vyjdou draz, ale ta polozka je fakt zanedbatelna. Ja jsem jezdil metrem hodne a belochu tam bylo malo, ale nemusis se bat, nikdo se te ani nedotkne;) … ne jako fakt, je to naprosto bezpecny

    Vašek

  6. Moc pěkné čtení o New Yorku. Už léta sním, že se tam jednou vydám a tohle čtení mě navnadilo ještě víc:-)

    swetny

  7. Božský New York, kdo by ho neznal. Velikánská metropole, kde se dá na Páté avenue super nakoupit, i když je to exotická dovolená http://www.redoktravel.cz/exotika-vzdalene-zeme/

    Anetka

Vložit komentář